Vítáme v Lyrice dvě ženy, jež jsou si velmi blízké. Eva a Lýdia – dcera s matkou. Obě ve své poetické tvorbě vyjadřují nejen své niterné pocity, ale zároveň hovoří z duše mnoha jiných lidí. Spojením jejich kreativních energií a počátečních písmen jmen se zrodila EvLyrika.
Evu Vlašičovou většina pravidelných čtenářů už zná. Ráda fotí a maluje, píše a toulá se přírodou. A nejraději toto vše propojuje. V následujících řádcích vám Evla představí svou maminku Lýdii Bujnovou, jejíž nádherné básně doplňuje svými sugestivními fotografiemi.
_
Mama bola celý život učiteľka, do dôchodku odišla len vlani. Žila vo viacerých
mestách, učila na viacerých školách, istý čas pôsobila aj v zahraničí a svoje
bohaté skúsenosti, zážitky, pozorovania spísala nie len do básní, ale aj do
dramatických hier, ktoré kedysi uverejňoval Slovenský rozhlas.
Mama bola členkou ochotníckeho divadla dlhé roky a okrem toho sa aktívne
zúčastňovala recitačných a rečníckych súťaží. Ako autorka veľmi živo
komunikovala s Jozefom Urbanom (autor textu pre Elán – Voda čo ma drží nad
vodou).
Je mi ctou, že sa možem pre svoje obrazy inšpirovať jej tvorbou.
_
Modro
Noc sa vždy nekončí dňom.
–