Květnový přehled zve k cestám za uměním, doslovným i obrazným. Putování začínáme v Chebu a končíme v Nitře. Na cestě budeme obdivovat Kvadraturu půvabu, vyslechneme Volání divočiny, prohlédneme si panoramatickou Žilinu, pocítíme Doteky světla a poznáme Nové tváře a pohledy v dokumentu. Na konci se přeplavíme v časoprostoru suchou nohou za „solí a stříbrem“ a „pěti alchymisty“.
Gabina Fárová – Kvadratura půvabu
24.4. – 30.6. 2015, Galerie 4, Cheb
Autorka představí nejnovější cyklus Posouvání, který využívá hry s matricí jazzové desky z pozůstalosti jejího otce a s optickou čočkou v dřevěném rámu z ateliéru Josefa Sudka. Zahrnuje i válečný cyklus Manévry, který vznikl na podzim 2006 na březích jezera Sadská, nebo Kaleidoskop z let 2000 – 2002, který vytváří překvapivé kompozice složené z úlomků ženských těl.
„Kvadratura půvabu je průřez dosavadním dílem Gabiny Fárové, fotografky, vykřičené tím, že se zapletla s krásou. Gabina pracuje v letitých cyklech, přičemž ráda využívá výkonných fetišů z osobního arsenálu. Tak v Posouvání své úchvatné modelky tvrdošíjně snímá optickou čočkou v dřevěném rámu z ateliéru Josefa Sudka a k ustrnutí je občas přiměje použitím matrice jazzové desky z pozůstalosti svého tatínka, Libora Fáry.
V cyklu Kaleidoskop rozmetává nahá těla v donekonečna se měnící lidskou mandalu, vířící až kamsi do vesmíru. V souboru Manévry zas nechává božské vodní nymfy poněkud rizikově mazlit se i válčit s tlupou zpustlých vojáčků.
Přátelská i drsná Gabina s nahými těly pracuje s bravurou, zděděnou i po starých mistrech. Patří k nim i takový vyznavač půvabu, jakým byl Alfons Mucha. A ač to snad není jejím záměrem, činí tím náš roztěkaný svět, obyvatelnějším.“
Jáchym Topol
Volání divočiny
11. – 31.5. 2015, Galerie La Femme, Praha
Podnět k této „zvířecí“ výstavě dala Mona Lipi, jejímž věčným tématem a inspirací v tvorbě jsou exotická zvířata, hlavně ta méně známá, například outloňové váhaví, kahauové nosatí, chvostanové bělolící, hrabáči kapští, tapíři, luskouni, pásovci, surikaty a podobné typy. Ve své tvorbě chce zachytit podobnost lidských a zvířecích grimas, vycházejících z emocí, o jejichž existenci u zvířat autorka nepochybuje.
Michal Kurota – Fotografie
13.5. – 11.6. 2015, multifunkční prostor Okamžik, Litoměřice
Pozývam Vás na moju výstavu, ktorá sa uskutoční v Multifunkčním prostoru Okamžik v Litoměřicích. Fotografie predstavené na výstave sú súčasťou serie, ktorej som sa venoval posledne tri roky. Panoramatické fotografie Žiliny, môjho rodného mesta vznikli za pomoci doma vyrobenej dierkovej komory. Fotografoval som počas celého roka, s výnimkou zimy, v rôznych podmienkach čo sa týka počasia i dennej hodiny, bez prítomnosti ľudí či dopravných prostriedkov a tak by mali byť výpoveďou výlučne o priestore, nie o čase vzniku.Táto séria je vyhotovená technikou kyanotypie tónovanej zeleným čajom.
_
Lucie Janíková – Doteky světla
7.5. – 4.6. 2015, fotogalerie Trafačka, Nitra
Putovní výstava ve spolupráci s galerií Viniční altán v Praze.
Fotografie Lucie Janíková působí na první pohled velmi jemně a snově, ale to není jediný odkaz, který do své tvorby vkládá. Fotografie někdy doplňuje vlastními verši. Své tajemství i tajemství světa a vesmíru hledá v hlubinách a kombinuje je s snovostí, která je dostupná ve chvíli, kdy se její svět zdá banální, fádní a špatný. Pro výstavu zvolila soubor zátiší a autoportrétu.
„Fotografie je pro mě malým únikem do fantazijního světa, plného krásy, tajemna, křehkosti a prostupujícího světla. Pomáhá mi nalézat řád uprostřed drnkajícího chaosu moderní společnosti. Přesto musím říci, že při focení techniku moderní doby využívám, zároveň si myslím, že nic není odděleno a snažím se i ve své tvorbě hledat jakýsi střed. Ten nalézám někde na hranici přirozenosti a stylizace, na pomezí mezi sny a realitou.“
_
Nové tváre a pohľady v dokumente
5.5. – 4.6.2015, PRO.Laika Gallery, Bratislava
Dokumentární fotografie, navzdory své jedinečnosti, se na Slovensku dostává do pozadí zájmu nejen médií ale i samotných fotografů. Vyžaduje absolutní oběť, dlouhodobé věnování se zvolenému tématu a náročnost přístupu s etickým citem pro sociální aspekty a psychologické dopady na samotného autora.
Laco Maďar je zralý autor. Věnuje se tématům, ve kterých se krystalizuje stav společnosti. Své fotografické příběhy vystavoval na Slovensku i v zahraničí. Peter Dobiš dlouhodobě mapuje lidi na okraji společnosti a Natália Hlavičková ztvárnila přes své vizualizace neopakovatelný příběh o přátelství a lásce dvou žen. Ondrej Kupča proniká do komplikovanějších estetických forem skladby obrazu a Slávka Sedlačiková mapuje vnitřní pocity fotografovaných v nejrozmanitějších polohách.
_
Na konci přehledu se podíváme do zámoří, konkrétně do Londýna a Kansasu, kde můžete aktuálně shlédnout výstavy prezentující vzácné historické salt printy a pět umělců reinterpretujících alternativní fotografické procesy.
Salt and silver
Jedná se o první výstavu v Británii věnované salt printům (první negativy na papíře potaženém vrstvou soli a nitridu stříbra a chloridu stříbra), jedné z nejranějších forem fotografování. Jedinečně britský vynález představil William Henry Fox Talbot v roce 1839, salt printy se rozšířily po celém světě a vytvořily nový vizuální jazyk moderního okamžiku.Těch několik málo dochovaných salt printů lze shlédnout jen zřídka kvůli jejich křehkosti, a tak je tato výstava, ve spolupráci s the Wilson Centre for Photography, jedinečnou příležitostí vidět nejvzácnější a nejlepší rané fotografie tohoto typu na světě.
Five Alchemists
Zatímco technická revoluce digitální fotografie je na prudkém vzestupu, někteří umělci se odvracejí od rychlosti a snadnosti digitálních snímků.Pět umělců vybraných pro tuto výstavu – David Emitt Adams, Jody AKE, Ethan Turpin, Heidi Kirkpatrick, a Eric Mertens – zkoumá dříve zavrhnuté formy chemické fotografie.
Návratem k manuálům z 19. století, tito umělci znovuobjevují a reinterpretují techniky a magii fotografických průkopníků pro dnešní svět.
_
Náhledové foto: Mišo Kurota