„Ansel Adams kdysi někde prohlásil, že jsem byla všestranná fotografka, ale ve skutečnosti to znamenalo, že jsem přeskakovala z místa na místo. Nedokázala jsem nikdy vydržet dlouho na jednom místě, ať už to byly hory, stromy či řeky. Vždy jsem ale vydržela s lidmi, neboť ti jsou opravdu tak rozdílní …“
Kariéra Imogen Cunningham trvala asi 70 let. Byla jedna z nejlepších amerických fotografů a jedna z mála velkých portrétních fotografů. Její šíře a všestrannost obstály ve zkoušce času. Snímky rostlin, jemný piktorialismus, ostrý modernismus, portréty, pouliční fotografie, to vše v její tvorbě nacházíme.
Ansel Adams
Frida Kalho
Jedna z konstantních věcí, které provázejí její fotografie, je ženský pohled na svět. To bylo opravdu jedinečné v době, kdy fotografování bylo mužskou doménou.
Sama fotografka hovoří o svém záběru zcela prostě: „Fotila jsem kytky, neboť jsem měla malé děti a musela jsem se o ně starat, na uzavřeném prostoru, zahradě a tak jsem fotografovala doma, později, když jsem byla volná, mohla jsem dělat i jiné věci.“
V kontrastu k jemnému piktoriálnímu zobrazovaní (1900) se kolem roku 1930 její tvorba vyznačovala čistou realistickou fotografií. Během tohoto období dostala pozvání do Hollywoodu portrétovat filmové hvězdy.
Zeptali se mě, co bych chtěla fotografovat. Řekla jsem, ošklivého muže. Ukázalo se, že jediný „ošklivý“ muž (podle dnešní definice ošklivého), kterého fotografovala, byl Wallace Beery. Takže nakonec začala fotit portréty herců jako Gary Grant, James Cagney a Spencer Tracy.V samém jádru byla portrétistka, vytvořila portréty mnoha slavných lidí jako Frida Kahlo, Martha Graham, Ansel Adams, Edward Weston a Dorothea Lange.
Kolem roku 1940 se její zájem přesunul do oblasti dokumentární fotografie a začala pracovat výhradně s fotoaparátem menšího formátu. Během dalších několika desetiletí vytvořila stovky výjimečných portrétů prodchnutých jejím lidstvím.
Aktivně fotografovala ještě pár týdnů před svou smrtí v roce 1976, kdy odešla fo fotografického nebe ve věku 93 let.
Imogen Cunningham (12. 4. 1883 – 23 .6. 1976)
Autoportrét
„Kterou mou fotografii mám nejraději? Tu, kterou udělám zítra.“
„Nebudu mluvit o úspěchu, nevím co to je, počkejte, až budu mrtvá.“
„Fascinující na portrétech je to, že nikdo si není podobný.“
„Nikdy jsem nepřestala fotografovat, bylo pár let, kdy jsem neměla temnou komoru, to mne ale nezastavilo.“
Zdroj: Oral history interview with Imogen Cunningham, 1975, June 9, Archives of American Art, Smithsonian Institution
Náhledové foto: Autoportrét (1906)