Festivalová sezóna začala. Trochu mokře, ale dobře. Malebné západočeské městečko Loket o víkendu ožilo nenápadným outdoorovým festivalem Meander, který dostal název podle tvaru řeky Ohře, která jako paže objímá středověké centrum.
Meander se tak trochu vymyká tuzemské festivalové klasice. Neláká návštěvníky na stálice českého hudebního nebe ani na zahraniční hvězdy. Proklamuje rozmanitost, nezávislost a pospolitost, inspiraci čerpá z UK free festivalové scény. Nabízí komorní stage s čajovnou, dětský koutek či stánky s veganským obžerstvením.
A maze Tchaiovna, jeden z partnerů festivalu, vypravila v pátek z Prahy svozový bus plný nečesky mluvících účastníků. Cesta se protáhla a tak jsme se po ubytování v Lazy River hostelu dostali na místo konání, motokrosové pole nad městem, až kolem jedenácté večer. Pravda, klopýtat v noci bez čelovky štěrkem a rozrytými brázdami do kopce by leckoho odradilo, ale bez akce není legrace. Aspoň nastoupila zdravá žízeň a motivace seběhnout kopec důstojně a bezpečně, s (relativně) čistou hlavou. Podařilo se a první den festivalu skončil koncertem naší spolubydlící, francouzské zpěvačky Anne-Lise, jen pro naše ouška přímo na pokoji.
Sobotní pošmourné počasí zpomalilo tok veškeré energie a času. Anne-Lise vykouzlila k pozdní snídani francouzské crépes, poté jsme se toulaly ospalým městečkem a po zdravém šlofíku se vyrazilo na kopec. Festival se probouzel pozvolna. Pobíhající děti, psi olizující obličeje na dekách a vůně domácích lahůdek. Vlastně trochu nuda, ale nádherná. Ani těch pár kapek nevadilo. Vlhký odpolední vzduch rozvlnil jemenský elektro sound. K počasí ladily smutný irský písničky a kluk s harmonikou se balkánským folkem zarýval hluboko srdce. Večer energie zhoustla, tančilo se na stage i pod ním a plály ohně.
Neděle ráno déšť. Chytáme stopa na kopec. Anne-Lise probouzí svým sladkým hlasem spící areál. Marně. Nikdo nezvrací. Pes mi zalehl místo na matraci a poslouchá Isn´t it ironic od Alanis. Pijeme čaj a malujeme. Je nám dobře a blížící se kolotoč všedních dní je vzdálený.
Objevila jsem festival, kde nechybí alkohol a zároveň nechybí. Komunitu, kterou spojuje respekt k různorodosti, láska k hudbě a jídlu, vášeň pro tvoření a radost ze sdílení.
Nemusí pršet, stačí když kape. Díky za Meander.