Byl jsem požádán, abych do AFUKu vybral pár fotek a byl jsem i trochu pošťouchnut, aby to byly třeba fotky z mého letošního putování po Thajsku. Snažil jsem se vybrat ucelený soubor, který by podal zprávu o člověku a krajině z mého pohledu. Zde máte výběr fotografií z této asi ne úplně krásné, ale určitě hodně fotogenické a velmi přátelské země.
A pro fanoušky technikálií – jedná se výhradně o neupravené záběry, tak jak mi lezou z foťáků, které mám všechny nastavené tak, aby už na displeji byl vidět obraz černobílý. Během cest nepoužívám Photoshop ani žádný další program na úpravy a tato syrovost mi vlastně naprosto vyhovuje. Zdravím vás a všem přeju Dobré světlo!
Jan Mihaliček o sobě:
Moje fotografické začátky spadají do doby před rokem 1989. Fotografoval jsem tenkrát především komunitu kolem československého skateboardingu a snowboardingu a od roku 1987 jsem spolupracoval s několika samizdatovými projekty.
Od prosince 1989 jsem začal působil jako fotoreportér Lidových novin. Fotografoval jsem nejen v Československu, ale i v mnoha dalších zemích východní Evropy a Asie a to hlavně během válečných konfliktů.
V roce 1994 jsem byl pozván abych se stal členem přípravného týmu zpravodajského časopisu Týden a následně jsem se stal i jedním z jeho kmenových fotografů. Opět jsem fotografoval události nejen doma, ale i ve světě.
Za moji reportáž ze zatopené Ostravy v roce 1997 jsem získal 1. cenu v soutěži Czech Press Photo. Na začátku nového tisíciletí jsem se rozhodl přejít na „volnou nohu“ a jako freelance fotograf pracuju dodnes.
Ve volné fotografickou tvorbě a jako spoluzakládající člen fotografického spolku 400ASA pokračuju především v klasickém černobílém dokumentu v duchu tradic humanistické fotografie a české dokumentární fotografie, ke kterým vzhlížím s úctou i zájmem a snažím se i dále předávat své dlouholeté zkušenosti fotografa dalším příznivcům fotografie ve formě seminářů, workshopů i individuálních kurzů.
Po roce 1989 jsem hodně cestoval. Zakázkové reportáže ale nebyly vždy tou ideální příležitostí pro vytváření víc osobních fotografií. Možná jsem to jen tenkrát nedokázal oddělovat. To vše se snažím si vynahrazovat poslední dobou, kdy čas od času si naplánuju ryze fotografický výlet někam, kde jsem ještě nebyl nebo naopak někam, kde se mi už dříve líbilo a přišlo mi to fotograficky zajímavé. Snažím se na takové cesty jezdit s minimem vybavení a chodit fakt nalehko a stejně tak i cestuju jen s malým noťasem a fotky jen stahuju a zálohuju a většinou publikuju bez úprav tak, jak mi lezou rovnou z foťáků. A to je i případ fotografií z letošní cesty do Thajska, ze které máte možnost moje fotky vidět.