Máme tu horké léto a tak přinášíme pro ochlazení fotografie z už poměrně známé série fotografa Jana Jirkovského. Jako bonus k fotografii přidáváme i představení autora jeho vlastními slovy.
Jan Jirkovský (1973)
S fotografováním jsem začal asi v 28 letech. Zhruba po roce jsem se stal členem 1.ČKFA Nekázanka, který mi hodně pomohl hlavně v začátcích. Moje fotografické začátky se nesly v duchu hledání sama sebe. Fotil jsem prakticky vše. Postupem času jsem se začal věnovat městské krajině – různá zákoutí, nalezená zátiší a reportážní fotografie. Od začátku jsem většinu fotografií tvořil černobíle ve své temné komoře.
S fotoklubem Nekázanka jsem se zúčastnil mnoha výstav, mapových okruhů a různých soutěží. Následovalo několik společných výstav s Pavlou Vrbovou a dalšími.
Po narození mých dvou synů jsem měl několikaletou pauzu způsobenou nedostatkem času. Tou dobou jsem fotil prakticky jen rodinu.
Po změně pracovního místa jsem stále intenzivně pociťoval nutnost nějakého relaxu. Pravý impulz nastal před několika lety zakoupením nové zrcadlovky. Po pár měsících opětovného hledání sama sebe jsem postupně došel ke zjištění, že na fotografiích potřebuji mít lidi. Zcela jsem propadnul kouzlu pouliční fotografie, která tvoří největší část mé tvorby. Dále se věnuji reportáži a sociálnímu dokumentu. Pracuji na několika dlouhodobých projektech, z nichž je pro mě nejdůležitější – focení běžného života klientů v centru sociálních služeb Tloskov a mapování života Pražských Otužilců. Stále častěji se ale věnuji i portrétní fotografii, která mě taky hodně baví.
Pouliční fotografie pro je ale mě vždy číslo jedna. Tomuto žánru věnuji každou volnou chvilku, kterou na focení mám. Možná se ptáte, co mě na ní tak fascinuje. Je to ta naprostá nepředvídatelnost a kouzlo okamžiku. Když odcházím do ulic, tak nikdy nemám ani představu, kam mě nohy zanesou a co vlastně vyfotím. Miluji courání po městě a objevování nových zákoutí. Pozoruji lidi a odhaduji jejich chování, které se snažím zachytit na svých snímcích. Moje fotografie jsou většinou vychozené a jen málo kdy se zdržuji na jednom místě a čekám na záběr.
Baví mě zkoušet pořád něco nového. Nové záběry, netradiční pohledy a neustále zkouším nové postupy, které mě napadnou.
Jistě Vás zajímá, jestli mám nějaký vzor. Velkou školu a mnoho rad při mých začátcích mi dali hlavně František Dostál, Miroslav Jodas a Emil Vejvoda, jejichž práce a hlavně přístupu k začátečníkům si dodnes velice vážím a nikdy jim za to nepřestanu být vděčný. Za ta léta co fotím, jsem nasbíral mnoho zkušeností. Tyto zkušenosti se snažím předávat dál a tím tak trochu nepřímo splácím dluh, který vůčí fotografům mám. Přiznám se, že mě tato role neuvěřitelně baví a vždy si jí moc užívám.
Dále jsou mými vzory a velmi oblíbenými autory Václav Chochola, Karel Ludwig, Zdeněk Tmej, Miroslav Hucek , Karel Cudlín a mnoho dalších.
Ze světových autorů je to jednoznačně Elliot Erwitt.
V roce 2018 jsem založil FB skupinu STREET REPORT, kde se s kolegy snažíme sdružovat lidi se zájmem o pouliční a reportážní fotografii. Máte-li o tento druh fotografie zájem, jste srdečně vítáni.
Na živé fotografii mě ze všeho nejvíc baví to, že je to pro mě taková kronika doby.
Stránky autora zde