O Češích a Češkách se říká, že mají „zlaté ručičky“ . Jedním takovým párem se pyšní i fotografka Tess Red. Přes obrovskou nabídku všelijakého zboží stále existuje spousta věcí, které koupit nelze. Budiž vám výsledek Terezčiny kreativity inspirací.
„Jak jsem si ušila pouzdro na filtry …“
Jedním z mých nejoblíbenějších fotoaparátů, se kterým vyrážím na své fotografické toulky, je Flexaret Standard. Čas od času na něj použiji i nějaký filtr pro černobílou fotografii, abych dosáhla lepšího výsledného efektu. Filtry jsem vždy nosila v brašně jen v plastových krabičkách. Když jsem však potřebovala filtr rychle vyndat z krabičky, už se mi několikrát stalo, že mi vypadl na zem nebo se krabičky vysypaly z brašny.
Za nejvhodnější materiál jsem zvolila šusťákovinu, protože je vodě odpudivá. Na výplň jsem použila pěnovou fólii, na průhledné kapsy na filtry jsem objevila igelitový ubrus a na okraje tkaloun.
Rozhodla jsem se, že si na ně pořídím nějaký praktičtější obal. Na internetu jsem však našla samá univerzální pouzdra na filtry, která byla dvakrát větší než na filtry na Flexaret. Přišla mi moc velká a zabírala by mi zbytečně moc místa ve foto brašně. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než si nějaké šikovné pouzdro vyrobit. Vše jsem si rozměřila, promyslela, nakoupila materiál a dala se do práce. Šicí stroj jsme měli zrovna rozbitý, já měla tvořivou náladu a k tomu dostatek času, tak jsem se rozhodla šít v ruce. Nakonec to nebyl až tak špatný nápad, protože prošívat suchý zip s vrstvami látky bylo velmi obtížné a náš šicí stroj by to pravděpodobně nezvládl.
Kapes na filtry jsem se rozhodla udělat o něco víc, než jsem měla filtrů, pro případné další filtry či jiné drobné fotografické potřeby jako je redukční stativový šroub nebo drátěná spoušť. Za nejvhodnější materiál jsem zvolila šusťákovinu, protože je vodě odpudivá. Na výplň jsem použila pěnovou fólii, na průhledné kapsy na filtry jsem objevila igelitový ubrus a na okraje tkaloun.
S výsledkem jsem spokojená, nikdy už bych znovu v krabičkách filtry nenosila.