Je tomu zhruba dva roky zpět, co v diskusi pod jednou svojí fotografií použil pojem “interpretace krajiny”. Tehdy možná trochu s nadsázkou, ale tento jeho výraz se ve skupině fotografů, se kterou obvykle komunikuje, ujal. A tak, jak sám říká, od těch dob nezaznamenává, ale interpretuje.
Kolem se interpretujou básně, interpretujou se divadelní hry, písně a politika. Interpretace a interpreti jsou všude kolem nás a tak čekám, kdy si otevřu konzervu a …. Ne, nevyskočí, protože jediné konzervy, které občas koupím, jsou sardinky a ty jsou na sebe tak nahňácaný, že by se tam už žádný interpret nevešel.
Krajinu jsem fotil snad od počátku, co jsem měl nějakej foťák. To asi každej, prostě to začne nějakým tím záznamem z vejletu. A když jsem pak viděl fotky zkušenějších fotografů, přišel jsem na to, že je to sakra těžký vyfotit krajinu. Jenže já nemyslel ty obrazy zapadajících sluncí za kopci, ty vybrané scény do kalendářů. Jasně, zkusil jsem si je taky, jenže já chtěl ukázat krajinu takovou jaká je opravdu. Neučesaná, ale skutečná.
Vím, že na těch mejch fotkách není krajina nijak líbivá a na pohledy se dostane jedině tak, že si je sám vydám. Což nechystám, protože by to byla špatná investice. Věřím, že je ale opravdová.
Za těch pár let si neučesaná krajina našla svoje diváky i následovníky. A jasně, nebyl jsem první, kdo tvořil podobný fotky, je co objevovat. Ale asi tomu málokdo říkal krajina. U mně mezitím přišlo období, které bych i odvážně nazval konceptem – Krajina Rozcuchaná.
Jestli to, o čem tu teď píšu, je opravdu to, co si myslím, musí rozhodnout jiní. Jestli interpretuju.
Snad ještě doplněk – k interpretaci, k volbě správného přízvuku, důrazu i hlasitosti existuje spousta nástrojů, od všelijakejch filtrů a nastavení přístroje až po čarování v komoře analogové či digitální. Ale samo použití těchto fičur ještě nemusí znamenat interpretování.
Pokud divák souzní a chápe, co se snažím z krajin předat dál, pak to asi interpretace bude. V opačným případě jsem právě napsal spoustu zbytečnejch písmen. Ale snad to nebrání tomu se na moje fotky občas podívat.
Autor článku a fotografií: Jiří Trnka (blog autora)
Jiřího Trnku znáte z Lyriky jako spoluzakladatele projektu Na Pokraji