V listopadové kulturní nabídce nás zaujaly především fotografické výstavy. Začneme těmi pražskými. Tomáš Mareček bude na workshopu v rámci své výstavy učit tvorbu polaroidových transferů. Anna Orlowská dráždí zaběhlé představy svými fotografiemi neviditelnosti. Aňa Šebelková ukazuje, jak „vidí sítnice fotoaparátu“. Emila Medková a Pavel Nešleha pronikají do Duše věcí. Výtvarná vsuvka patří Eleně Steiner a jejím vtipným fotorealistickým malbám. S klasickým fotografem Petrem Velkoborským se přesuneme do Jindřichova Hradce. Naší pouť zakončíme u sousedů v Bratislavě soutěžní výstavou Slovak Press Photo. Ti zvídaví a zvědaví z vás si jistě nenechají uniknout poslední šanci shlédnout v Brně Bodies Revealed.
_
Tomáš Mareček – Pola-cities II
1.-15.11., Galerie Analogue, Praha
Výstava představí polaroidové transfery na ruční papírový podklad. Autor vystaví několik polaroidových transferů z New Yorku, Montrealu, Barcelony, Berlína a dalších nejen evropských měst.
Mareček se vyhrazuje proti současné digitální fotografii a manipulaci snímků. Kromě černobílé street fotografie a velkému formátu negativu 13 x 18cm se věnuje experimentům s Polaroidem a malbě.
8.11. od 12:00 proběhne v rámci výstavy proběhne kurz polaroidových transferů dne pod vedením autora. Cena workshopu je 790,-. Přihlásit se můžete již nyní na adrese karol@analogue.cz (uveďte, o který workshop se jedná – tedy Polaroidové transfery 8. listopadu).
Anna Orłowska – Neviditelnost
15.10. – 23.11., Ateliér Josefa Sudka, Praha
Fotografovat neviditelnost je tautologická výzva.
Fotografie je po celou svou historii natolik spjatá se zobrazováním něčeho, že opak se nabízí jako rebelsky lákavý, i když ne zcela naplnitelný program. Ale fotografie od počátku sloužila i k zobrazování toho, co je zdánlivě neviditelné a pomáhala rozšiřovat obzory viditelnosti.
Anna Orłowska podrobila vizuální umění rozsáhlému výzkumu a shromáždila předlohy neviditelnosti. Pro její zachycení si vypomáhá citacemi vědeckých postupů a archeologicky bádá v oblastech vizuality, techniky a vědy. Inspirovala se poznatky z oblasti vojenské techniky, přírodních věd, iluzionistů, stejně jako hollywoodskou produkcí, aby rekonstruovala postupy kamufláže nebo předstírání. Fotografuje často zobrazované motivy bez očekávané přítomnosti hlavního předmětu, inscenuje shluky energií i černé díry, snaží se zachytit motiv prázdna.
Aňa Šebelková – Snímky
8.10. – 30.11., Projekt Plus, Nádraží Holešovice, Praha
Slovy autorky: „Světlo nese záznam všech barev prostředí, od něhož se odráží. Fotografie má schopnost toto světlo překládat do svého vlastního jazyka. Někdy jsme přesvědčeni, že na snímku vidíme něco, co na něm není. Snažím se pracovat s opačným principem. To, o čem jsme přesvědčeni, že na snímku není, v něm ve skutečnosti je. Jde o pokus naznačit, že každý prostor lze interpretovat různým způsobem. Záleží na osobním úhlu pohledu.
Snímám objektiv, nebo otevřu dvířka. Cesty světla se tím různí, dopadá přímo do plochy filmu. Tyto cesty se snažím propojit tak, abych jejich kombinací docílila co nejrůznějších odstínů barev. Neboť každý úhel dopadu světla i rychlost závěrky mají vliv na jejich transformaci. Svůj pohyb často přizpůsobuji linii kruhu, jež symbolizuje tvar otočných válců, na nichž jsou fotografie umístěny.Snímám barevné spektrum areálu nádraží Praha-Holešovice, abych tak vytvořila jakýsi „portrét místa“. Podstata vyobrazení nespočívá v zachycení jeho předmětné skutečnosti, ale je zastoupena prostřednictvím neviděných barev které „vyzařuje“. Při vzniku jsem postupovala podle různých jednoduchých návodů (jejichž opakováním vznikl charakter práce téměř rituální), ale výsledek jako takový se stal více méně náhodným a intuitivním.
Snímky jsou pořízeny na film Fujicolor „Superia Reala“ a tu nejvyšší citlivost.“
Emila Medková a Pavel Nešleha – Duše věcí
10.10. – 23.11., Centrum současného umění DOX, Praha
V roce 1951 se Emila Medková seznámila s umělci soustředěnými kolem Karla Teiga, po sňatku s malířem Mikulášem Medkem se zapojila do činnosti skupiny, první snímky aranžuje v duchu surrealistické poetiky, později fotografuje nalezené předměty, věci stigmatizované nejen užíváním, ale i nezájmem, časem. Věcné, černobílé snímky jsou neosobní a zároveň plné bolestné spoluúčasti.
Také Pavel Nešleha fotografuje místa, ke kterým má vztah. „Když jsem se zamýšlel, proč snímky vlastně dělám a co mě nutí obcházet a fotografovat šumavské pralesní vývraty, pískovcová skaliska, zbytky dávných schodišť, krajinné útvary a horizonty Českého středohoří – krajinu Máchových cest – a v opuštěnosti devastovaná díla Matyáše Brauna a Václava Levého, jež jsou ve svém splývání s přírodou stále výmluvnější, uvědomil jsem si, že hledám a odkrývám cosi ve mně hluboko vrostlého, snad vlastní bázi, snad stopy předobrazů domova, vlasti a kulturní tradice, která nás formovala.“
Fotografie Emily Medkové a Pavla Nešlehy se liší námětem, formátem i provedením. Vycházejí ze skutečnosti a přitom nejsou popisné. Nezobrazují sice člověka, ale jejich hlavním tématem je naše pomíjivost, nejistota, zranitelnost.
Elena Steiner – Body Talks
9.10.14 – 4.1. 2015, galerie Art Salon S v Tančícím domě, Praha
Rakouská výtvarnice českého původu Elena Steiner bude poprvé vystavovat v Praze své fotorealistické obrazy často přecházející v sochy.
„Ve svých převážně velkoformátových, takřka fotorealistických malbách se Elena zabývá soudobým kultem lidského těla. Její tvorba se vyznačuje kritickým a převážné sarkastickým přístupem k přetváření lidského zevnějšku. Autorka vtipně a s nadhledem paroduje současnou vizi fyzické krásy. Propojením malby s reálnými předměty dociluje silně satirických trojrozměrných instalací,” uvádí k výstavě její organizátoři.
Petr Velkoborský – Fotografie
13. 4. – 31. 12. 2014, Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, Jindřichův Hradec
Obsáhlá výstava přibližuje fotografickou tvorbu Petra Velkoborského, která se dnes jeví být znovu aktuální v kontextu s rostoucím zájmem o klasickou analogovou fotografii.
Zaměřuje se převážně na dokumentární fotografii, portrét a zátiší. Zahrnuje mimo jiné snímky z cyklů Křížová cesta I a II (duchovní tematika), Třetí okruh (dokumentární fotografie), Lyfe Styl – úniky/návraty, Chvála neostrosti či Close Up Photography (zátiší). Vystaveny jsou většinou vintage printy.
Slovak Press Photo
23. 10. – 30. 11. 2014, Stará radnica, Bratislava
Slovak Press Photo je soutěž a následná výstava přinášející nezávislé autentické obrazové svědectví o životě tak, jak ho vidí fotografové žijící v Slovenské republice. Cílem soutěže i výstavy je umožnit veřejnosti být očitým svědkem událostí a jevů uplynulého roku.Mezinárodní porota posuzovala celkem 1115 fotografií od 113 přihlášených fotografů. Soutěžilo se v osmi domácích kategoriích (aktualita, reportáž, každodenní život, portrét, sport, životní prostředí, svět umění a showbyznysu, mladí fotografové a studenti žurnalistiky) a poprvé také v jedné zahraniční.
Absolutním vítězem Czech Press Photo 2014 se stal Michal Burza za fotografii z Majdanu. Fotografie se v květnu dostala na obálku německého týdeníku Der Spiegel. Fotografovi na ní zapózoval separatista, bývalý příslušník rozpuštěné jednotky Berkut, který jej spolu s dalšími zahraničními novináři zastavil.
Na závěr jako vždy lehce kontroverzní počin. Tentokrát zveme do Brna na edukativní výstavu.
Bodies revealed
do 30.11. 2014, galerie Vlněna, Brno
Výstava odhalující všechna anatomická tajemství lidského těla tentokrát zavítá do moravské metropole. Výstava představí celotělové exponáty i detailní ukázky jednotlivých orgánů lidského těla. Výstava je výborným edukativním prvkem pro všechny, kteří chtějí detailně poznat funkce lidského organismu.
_
náhledové foto: Emila Medková a Pavel Nešleha – Duše věcí