Zázračná slivovice od ‚kamoša‘ z Moravy došla už včera a tak mi při psaní dnešního Pondělníku pomáhá zázvorový čaj slazený žirovnickým medem. Hádáte správně, přemohl mě bacil a tak ze sebe následující řádky doslova potím.
Proklínám virózu a zároveň jí děkuju, že počkala s útokem do víkendu, díky čemuž jsem stihla shlédnout výstavu autoportrétů Selfie v pražském Zahradníkovi. Někomu možná připadá název ‚Selfie‘ prvoplánový. Mě se naopak zdá docela vtipný. Kvalita vystavených děl byla totiž na hony vzdálená ‚selfíčkům‘ ze sociálních sítí pořizovaných znuděnými zmalovanými slečnami s nízkým sebevědomím. Zde byl k vidění pravý opak. Autorky se v autoportrétech odhalují jako nedokonalé, zranitelné, tápající ale silné, originální a myslící osobnosti. Jediný přítomný muž pojal autoportrét trochu jako recesi a skvěle tak okořenil ryze dámskou společnost.
Přestože jsem tušila, že se tato výstava ponese v jiném duchu než klasická prezentace fotografií na zdi, takhle promyšlenou hru s prostorem a světlem jsem nečekala. Klobouk dolů před tvořivostí autorek a autora i důmyslnou instalací. Nechci, aby se z Pondělníku stala reportáž a tak všem, kdo se na výstavu nedostali, doporučuji shlédnout video.
https://www.youtube.com/watch?v=vrGwxLGBBzs
_