Krásu nalézáme všude, v divoké přírodě i mezi starým harampádím, ve vzletu i tlení. Autorky Renáta Černayová a Jana Melcerová to potvrzují a zároveň dokazují, že umění nás vzájemně inspiruje a spojuje. Dvě rozdílné fotografie, dvě básně. Nechte je rozeznít ve vašich duších.
Vtáčie víťazstvo
Ššš-š-š-šinúť si to vpred!
Vzletným letom čeriť vzduch,
modravieť úžasom z ponoru do ticha
a na vlastnom perí zažiť
rozpínanie hmly.
Rozopnúť postreh,
zveriť pierka do rúk vetra
a nechať sa štýlovo
našuchoriť.
Prosto plavne splynúť
s plynutím času.
A občas si iba tak
zaškriekať:
Slobodaaa-a-a-a!
Dom
Ó, dom,
teba by chcel isto Edgar Allan.
Usadený v starom kresle pred kozubom
súkal by ti z pera záhady
o tom, ako padal House of Usher
a tleli by v ňom veľavravné uhlíky
v nepokojnom rytme Tell-Tale Heart.
Krkavec by každý večer
sadal inam na okno
a krákal svoje večné never more.
Ó, dom,
tak teba by chcel Edgar Allan Poe.
autorka fotografií: Renáta Černayová
autorka básní: Jana Melcerová
Těšíme se na vaše další příspěvky, třeba na motivy fotografií zveřejněných v minulém Fotostory. Termín zaslání je do příští středy 12.3. na adresu dialogy@afuk.cz.