Život je dar… a my jsme „podivná smečka“ . Tak začíná úvod blogu jedné výjmečné „smečky“, která se tu na Zemi sešla, aby tento dar společně objevovala a oslavovala. Aby se uzdravila ze svých bolestí a strastí a pochopila jedinečný zázrak života.
Ať vás jejich Fotostory inspiruje!
*
„Mami, foťák!“ připomíná mi náš téměř sedmiletý autistický syn Ondra, než vyjdeme z chalupy na procházku. A já jsem dojatá – nejen z toho, že mi po dlouhé době zase řekl „mami“, ale i proto, že mi potvrzuje, jak je i pro něj focení důležitou součástí života. Ondra i Anička mají opožděný vývoj řeči, autistický Ondra do pěti let funkčně nemluvil, říkal jen výčet slov bez významu v podobě echolálií, dcerka s poruchou pozornosti do tříapůl let neřekla ani slovo, jenom prozpěvovala melodie. Když jsme objevili, že jsou oba silně vizuální typy, staly se pro nás fotografie, fotografování a natáčení domácích videotréninkových „pohádek“ mostem, po kterém můžeme vstupovat do jejich světa a díky kterému jim zároveň můžeme přibližovat ten náš. Mostem, na kterém se spolu můžeme sejít a spolu se dorozumnět. A tak nás děti přivedly zpátky k fotografii a daly jí pro nás úplně nový rozměr. Když fotíme, děti s námi snáz navazují kontakt, dívají se na nás, odpovídají nám, povídají si s námi, a když si pak fotografie společně prohlížíme, mnohem líp komunikují.
Více o nás na našem blogu