Luboš Blažek vnímá obraz jako Hudbu na hranici Světla.
Mé kroky krajem…
Náhle tak cizí nejsou…
Snad přijímá mě…
Luboš Blažek – Obraz je hudba na hranici světla
Fotím už desítky let, vlastně jsem pamětník stříbrného období fotografie. Nástup digitální fotografie mi umožnil vrátit se ke koníčku, který během posledních let přerostl v něco víc. S haiku jsem se poprvé setkal asi před dvaceti lety a nikdy jsem si nedokázal představit že nějaké spáchám. Na haiku se mi líbí ta neuvěřitelná úspornost použitých jazykových prostředků. Možná, že to mají mé fotografie s haiku společné…