Pro dnešní lyriku nám něco ze své tvorby poskytl básník, prozaik, textař a v neposlední řadě fotograf Miroslav Václavek.
Prvnímu
Z popelu noci mé povstává den
rozsvěcí světlo dne kdosi zas nám
stínítkem oblaků dívám se ven
jak se na nebesích uklízí krám.
Z výlohy zmizely hvězdy i pulsary
přívěsky na ruce ty z černých děr
mlhovin zasněných zalité jantary
řetízky ze stínů a jiných sfér.
A čaj ten točí se ve směru hodinek
zamyšlen nad čímsi mlčím jak hrob
a pára na tváři jak tisíc vzpomínek
stéká mi kolem úst namísto slov.
Uzavřen do čtyř stěn v kleci jak pták
dívám se očima okenních skel
prvnímu slepému daruji zrak
a nevím jen, co ještě chtíti bych chtěl.
Miroslav Václavek (*1965) Rýmařov:
básník, prozaik, hudební textař a umělecký fotograf.
Více o autorovi a jeho tvorbě:
https://miroslav-vaclavek.webnode.cz/