Pondělní řádky patří týden co týden krátkému zamyšlení. Když jsem uvažovala, čím podarovat naše čtenáře v čase svátků, jako první mne napadlo světlo.
Dnešní noc bude nejdelší a nejtemnější v roce a zítra ráno v 5:48 se symbolicky znovu zrodí světlo. Zimní slunovrat prožíváme v období, kdy se cítíme vyčerpaní. Máme potřebou stahovat pozornost dovnitř a šetřit energií, navzdory tlakům okolí. Snažíme se, více či méně úspěšně, nenakazit se nákupní horečkou, nepodlehnout úklidové mánii, nepropadnout obžerství.
Naši předci od dob pohanských vykonávali své rituály vědomě, cíleně a v klidu. Když nám něco dává hlubší smysl, zapojí se všechny vrstvy mysli a vyčerpání těla se většinou nekoná. Třeba úklid značil zbavení se staré energie a uvolnění prostoru pro novou. Pěticípá hvězda na špici stromku představovala ochranný symbol pentagramu. Lidé nahlíželi do budoucnosti prostřednictvím lití olova, krájení jablíček. Podobně jako sůl, i světlo je nad zlato. Zapalování svíček značilo nový život, novou naději. A právě světlo, životadárný element ohně, je těsně spjatý se Slunovratem.
Napadá mne, že fotografové jsou vlastně takoví ambasadoři světla. Je to jejich hlavní nástroj, s jehož pomocí vykreslují obrysy světů a pocitů a předávají lidem krásu a naději. Přeji nám všem, aby se paprsky vždy prodraly skrze temné stíny a Nový rok byl plný jisker, plamínků a ohňů.
*
Foto: Káťa Eva Jonášová