Květnový výběr kulturní nabídky je opět pestrý. František Dostál na Pražském hradě ukazuje svými fotografiemi poetiku běžného života. Divoký a autentický Jiří Hanibal vystavuje v Novoměstské radnici ilustrace k Erbenově Kytici a sérii starozákonních výjevů. Obrazy Jany Dubové přibližují pocity ženy, která přežila Osvětim. Pražská art residence Zahradník představuje originální a expresivní plakáty moskevského rodáka Petera Bankova. Třeba vás svou subtilní a zároveň brutální lyrikou osloví práce fotografky Teri Varhol v ostravské Fiducii. V opavském Domě umění právě probíhá rozsáhlá výstava Psychedelia zabývající se fenoménem alternativní hudební scény 60. let. Budete-li mít v květnu cestu do Londýna, nenechte si ujít monumentální retrospektivní výstavu fotografií Davida Baileyho – Stardust. Příznivci street a pop artu si určitě přijdou na své v bratislavské gallerii Cvernovka. A jako vždy na závěr nabízíme něco z jiného soudku; v Brně se koná zajímavá interaktivní výstava Naše cesta.
_
František Dostál – Lidé pravdě podobní
30.4.-6.7., Pražský hrad (Tereziánské křídlo starého královského paláce)
Přední český fotograf František Dostál patří k nejplodnějším a nejpublikovanějším českým fotografům. Fotografii se věnuje výhradně jako amatér. Fotí obyčejné lidi v běžných situacích, kterým však svým objektivem propůjčuje svou typickou poetiku a laskavý humor.
Dostálova tvorba je na retrospektivní výstavě rozdělena do 10 tématických celků. Zvláštní pozornost zaslouží cyklus z let 1968 – 1990, Letní lidé, kterým se vyznává ze své náklonnosti k trampskému životu. Cyklus Psi a lidé je pak věnován snímkům soužití lidí a jejich nejlepších přátel.
Jiří Hanibal – Memento (A)mori
30.4.-1.6., galerie v přízemí Novoměstské radnice, Praha
Výstava Jiřího Hanibala představí okolo padesáti kreseb a maleb z posledního desetiletí jeho tvorby. Český malíř žijící ve Francii zde vedle svého nového cyklu ilustrací k Erbenově Kytici představí sérii starozákonních výjevů i brutalistní malby s intimní tématikou. Tvorba není pro Hanibala konceptuální koketérií, ale syrovou a mnohdy i surovou osobní zpovědí, která vzdoruje módním vlnám. Může se dokonce zdát, jako by šel sveřepě proti proudu. Vychází z odkazu Jana Baucha, Georgese Rouaulta a německých expresionistů.
Jiří Hanibal se v Praze prezentuje sporadicky, o to více je jeho výstava na současné kulturní scéně překvapivým objevem.
Jana Dubová – Nezapomenu
6.-30.5., galerie Portheimka, Praha-Smíchov
Smíchovská rodačka Jana Dubová přežila Osvětim, a když se v roce 1945 vrátila domů, byl její byt na rohu Zborovské a Dienzenhoferových sadů už obsazen. Dnes osmaosmdesátiletá umělkyně se teď na Smíchov vrací – Portheimka vystavuje kolekci jejích působivých obrazů s příznačným názvem „Nezapomenu“. Těmi se autorka vyrovnává se smrtí svých nejbližších a se vzpomínkami, které nikdy nevymizí z paměti.
Expozice připomene i její ranější práce z oblasti užité grafiky, stejně tak i současné počítačové experimenty, Výstava se koná u příležitosti výročí největší masové vraždy československých občanů – likvidace tzv. rodinného tábora v Osvětimi, od níž na jaře 2014 uplynulo 70 let.
Jana Dubová-Hellerová (1926) byla na podzim 1944 zařazena do jednoho z posledních transportů směřujících do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. Přežila a ihned poté, co byl tábor osvobozen, se vydala s přítelkyněmi pěšky domů. Z celé její rodiny přežily jen ona a její sestraPo válce se provdala za svého přítele, kterého znala z Terezína, a který rovněž přežil holocaust.
Jiří Jírů – Photomix aneb Fotografické mísení 1964-2014
15.5.-7.6., Staroměstská radnice, Praha
Výstava Jiřího Jírů však není jen ohlédnutím, ale především pokusem integrovat rozličná prostředí, situace, události, osoby a osobnosti do jednoho celku hluboce lidské výpovědi o světě a jeho souvislostech, o světě jako nekonečné scéně dramatických setkání i obyčejných příběhů.
Peter Bankov – Dělám plakáty každý den
15.5.-12.6., art residence Zahradník, Praha
Žánr objevený Petrem Bankovem je novátorský, experimentální, informativnost se v něm snoubí s filosofickou hloubkou a osobním projevem. Vizuální jazyk těchto plakátů se mění podle autorovy nálady nebo životních okolností. Jeho plakáty vyzařují mohutné silové pole, někdy brutální, někdy malířsky ladné, ale vždy expresivní.
Teri Varhol: Kandidát
28.4.-23.5., fotografická galerie Fiducia, Ostrava
Výstava představuje novou sérii, která svojí citlivostí a subtilností volně navazuje na předešlé soubory Zóna a První Chaos.
Fotografie Varholové (*1986) zaznamenávají s až brutální lyrikou tajemství života a jeho neuchopitelného konce. Divák se ocitá v meziprostoru a mezičase, kde se vnější obrací ve vnitřní, a může spatřit počáteční konec, aniž by sám musel přejít na druhou stranu.
Psychedelia ve vizuální kultuře beatového věku 1962-72
6. 5. – 6. 7., Dům umění, Opava
Výstava Psychedelia se zabývá fenoménem světové alternativní hudební scény šedesátých let. Ilustruje, jak byla přijímána publikem na příkladu psychedelických plakátů ze San Francisca, československých bigbeatových plakátů, obalů gramofonových desek, časopisů a knih. Je to výstava o moci mladých, nezávisle se cítících lidí, kteří svým nekompromisním přístupem chtěli změnit společenskou, a do jisté míry i politickou situaci světa. Zatímco se na “západě” jiný pohled na společnost etabloval, byl tento vývoj na východě dohnán do podzemí, z čehož vznikla v druhé polovině sedmdesátých let undergroundová a disidentská scéna. Populární kultura v šedesátých letech, jejímž základem byla hudba, byla na západě i východě podobná. Zatímco ve Spojených státech a západní Evropě byly její plody v podstatě dostupné, bylo v bývalém Československu zapotřebí iniciativy a dostatečně “jinak” myslících osobností, které ve městech a maloměstech hledaly a propagovaly především beatovou hudbu.
David Bailey – Stardust
6.2.-1.6., National Portrait Gallery, Londýn
David Bailey (*1938), jeden z nejslavnějších fotografů 20.století, jehož fotografie zářily v 60. a 70. na titulních stranách časopisu Vogue, vystavuje právě teď v Národní portrétní galerii v Londýně.
Retrospektivní výstava představuje na 250 originálních snímků apřipomíná, že před jeho objektivem stály snad všechny slavné světové osobnosti z oblasti módy, hudby a filmu. V 60.letech portrétoval např. Brigitte Bardot, Jane Bikin, Miu Farrow, v 70. letech Jacka Nicholsona, Meryl Sreep, v 80.letech George Michaela, Phila Collinse, David Bowie, Boba Dylana a mnoho dalších… Mezi jeho poslední díla patří i oficiální portrét královny Alžběty II.
Z přirozenosti póz i z upřímnosti pohledů je evidentní, že se s mnohými umělci přátelil. S Andy Warholem si prý užíval drogové opojení. S Mickem Jaggerem se navštěvovali. Bailey byl dvorním fotografem britského módního časopisu Vogue. V 60.letech, kdy celý módní svět vzhlížel k Londýnu, byl jednou z hvězd „nové aristokracie“, do níž patřili modelky a fotografové. Zde hrál David Bailey jednu z hlavních rolí. Vždyť právě na motivy jeho života vznikl scénář kultovního filmu Zvětšenina ( Blow-Up, 1966)
Jeho zájem přesahuje i do dalších oblastí výtvarného umění. Známá je spolupráce s Damienem Hirstem. „Probudím se a myslím na to, jak se dnes nenudit. Udělám krátký film, vytvořím sochu, namaluji obrázek a dám si 200 šálků černé kávy,“ usmívá se Bailey.
StreetArt v Cvernovke
26.4.-26.5., galleria Cvernovka, Bratislava
Banksy a Bambi vs. Andy Warhol. Milovníci street artu se mají na co těšit. Na této jedinečné výstavě se odprezentuje 80 děl nejlepších street artových umělců současnosti.
Alternativou k zahraničním autorům bude taktéž anonymně tvořící umělkyně Poppy, která nyní žije na Slovensku, ale není slovenka. Kromě streetartu se v Cvernovce představí i král pop artu se slovenskými kořeny Andy Warhol spolu s fotografiami od jeho dvorního fotografa Billy Name. Mimo samotné výstavy budou v prostorách expozice probíhat různé workshopy a promítání.
_
A jako vždy jedna nevýtvarná a nefotografická lahůdka nakonec…
Naše cesta
1.5.-1.10., výstaviště, Brno
‚Naše cesta‘ je interaktivní výstava, na kterou podle organizátorů „přijdete s klapkami na očích a odejdete s očima otevřenýma“. Uvidíte zde například speciálně upravený byt, vyzkoušíte si manipulaci s ortopedickým vozíkem, orientaci na ulici bez kontroly zrakem nebo pocity člověka, který neslyší zvuky kolem sebe. Vyzkoušíte si sporty, hry i různé každodenní činnosti z pohledu člověka s omezením pohybu nebo bez využití některého ze smyslů, na který jsme zvyklí spoléhat. Seznámíte se s různými nástroji, pomůckami a přístupy, které lidé s postižením v takových situacích používají.
_