Čas od času život připraví situaci, kdy člověku nezbývá nic jiného, než se rozhodnout a poté se vypořádat s životními situacemi, které nastanou. A pak už se jen zakousnout a vydržet.
*
V sobotu jsem se s přáteli vydal na relaxační a částečně fotografický výšlap k vodopádu Velký Štolpich. Počasí bylo nevlídné, ale přesto příjemné. Sníh a zmrzlý déšť nám bičoval do tváří. Krok po kroku jsme v teplotách kolem nuly stoupali z Ferdinandova po trase dlouhé necelé 4 kilometry. Byl jsem unavený a pro překonání prvního kilometru jsem potřeboval hodně vůle. Poté už jen mechanicky jdu, krok za krokem. Přes zamlžené brýle a krajinu se snažím vnímat krásy přírody. Vše je nakonec jen v hlavě. Poslední kilometr pod vrcholem byl pro mne nejtěžší. Nechtělo se mi jít dál. Dávala se do mne zima. Pohyboval jsem se po tenké linii toho vše vzdát a jít zpět dolů na parkoviště k autu.
Celý výlet, včetně dosažení cíle stál za tu námahu.
V životě je to podobné. Chce to se jen zakousnout a vydržet. Obklopit se fajn lidma a stoupat vzhůru.
_
Text: Leoš Stehlík
Foto: RED, Naty Stehlíková