Šibřinky, fašank, ostatky. Masopust, neboli jeho poslední tři ‚bláznivé dny‘, byl odjakživa svátkem hodování a zábav, po kterém následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. Podívejte se, jak probíhalo letošní masopustní úterý na pražském Žižkově hledáčkem Michaely Škvrňákové.
_
Tento třítýdenní svátek dříve představoval období veselí a hodování mezi dvěma postními dobami. První písemné zmínky o masopustních rejích v Čechách a na Moravě pocházejí již ze 13.století.
Maškarní zábava, neboli karneval, je považována za vyvrcholení masopustu. Součástí obchůzek je zpěv, tanec a hodování. Úlohou všech zúčastněných je dělat šprýmy, vtipy a bavit tak obecenstvo. Je to takový svátek bláznů. Existuje několik druhů tradičních masek, které nesmí při průvodu chybět. Obecně má každá maska typický způsob chování, každá vyjadřuje určitý typ.
Masopustní průvod, jenž proběhl nedávno v Praze, se sešel na Náměstí Jiřího z Poděbrad a vydal se ulicemi Vinohradská a Žižkova až k radnici, kde od starostky dostal symbolicky klíč k městu. Průvodu velela obří sedmimetrová loutka Anděla, kterou ovládalo pět loutkovodičů. Za ní skotačili chůdaři a artisti. Během cesty se o zábavu postaraly kapely Trombenik nebo Blabuburo. Bubenický orchestr Tam Tam Batucada udával tón akrobatickým chůdařům z Long Vehicle Cirkus. Cirkusovou show a pantomimu předvedli Bratři v tricku. Masopust byl zakončen ohňovou show souboru Amanitas Fire Theatre.
_
_
Text a foto: Michaela Škvrňáková